Šlechtické rezidenční město v pozdně středověkých Čechách I. a II.

Panovnické dvory byly mocenskými, společenskými, ekonomickými a kulturními centry raného a vrcholného středověku. V období pozdního středověku vývoj směřoval od absolutní monarchie ke stavovskému státu a nastávala celková modifikace dělby moci. V zemích Koruny české, společně s panovníkem, určovali „pravidla hry“ příslušníci několika desítek aristokratických rodů (mj. Rožmberkové, Lobkowiczové, Pernštejnové, Šlikové, Berkové z Dubé, Bořitové z Martinic, Švihovští z Rýzmberka, Černčičtí z Kácova, Kolowratové, Vencelíkové z Vrchovišť, Zajícové z Házmburka, páni z Ronšperka, páni ze Šelmberka, páni z Hradce, páni Landštejna, páni ze Stráže aj.) mající společenské znaky totožné s králem, včetně sídelních rezidencí, které mnohde byly součástí jimi vlastněných měst. Této tematice věnují pozornost historikové, neboť po knize Dvory a rezidence v proměnách času (2023) je knižní novinkou kompendium Šlechtické rezidenční město v pozdně středověkých Čechách I. a II.

         PhDr. Robert Šimůnek předkládá svůj pohled na městské prostředí 15. a počátku 16. století s časovými přesahy mimo vytyčená období. V pěti kapitolách (rozdělených do mnoha podkapitol) podrobně analyzuje problematiku měst a městeček ve strukturách šlechtických panství, interakci šlechtických sídel ve vztahu k městům jako rezidencím, ideálům, koncepci či atributům jednotlivých měst, prostoru tamních sociálních vztahů a městům jako modelovému mikrosvětu středověké společnosti. Neopomíjí podstatné - reflexi historiografického výzkumu jeho kolegů, městské urbanistické struktury i architektonické jednotlivosti - náměstí, uspořádání ulic, opevnění či předměstskou krajinu. Obsáhlý prostor věnuje vztahům vrchnost versus měšťané, včetně jejich práv a povinností, udělování privilegií a panské benevolence i oblastem důležitým pro fungování měst - jako byly mílové i várečné právo, městské knihy popř. archivy a ekonomické podnikání formou vlastněných statků. Stranou nenechává mocenské, duchovní i charitativní atributy měst – radnice, kostely či kláštery a vliv židovské minority.

         Text publikace je rozsáhlý a plný kompaktně propojených dat i souvislostí. Autor píše vytříbeným stylem, proto tuto odbornou a obsáhlou knihu lze číst se zaujetím. Přehledný graficky vizuál dotváří černobílé fotografie vedut měst i písemností a podrobný poznámkový aparát, který je k dispozici na dolních částech stránek knihy a umožňuje přehlednou orientaci v odkazech na archivní fondy a odbornou literaturu. O Šimůnkově výjimečném přístupu svědčí i to, že nezařadil statistické tabulky a vše publikuje v plném rozsahu.

         Kniha Šlechtické rezidenční město v pozdně středověkých Čechách I. a II. je obzvlášť přínosná. Historii českých rezidenčních měst pozdního středověku autor líčí barvitě a zajímavě. Nejednoho čtenáře tak může inspirovat k přímému poznání tohoto prostředí i kulturního dědictví a vybídnout k zamyšlení nad skrytými osudy dávných vrchností a obyvatel těchto sídel.

PhDr. Robert Šimůnek: Šlechtické rezidenční město v pozdně středověkých Čechách I. a II., ISBN: 978-80-200-3582-0, 1086 str., 1. vyd., Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. – Praha, rok 2025.

Autor textu: Stanislav Vaněk