Jesenické letopočty

Jelikož jsou dějiny Jesenice velmi dlouhé a všechny letopočty by se do našeho přehledu nevešly, vybrali jsme pouze ty, které vám mohou posloužit jako inspirace k vycházkám za místními zajímavostmi nebo k probuzení vašeho hlubšího zájmu o historii Jesenice.

7000 před naším letopočtem - Z doby okolo roku 7000 před naším letopočtem, tedy z mladší doby kamenné, pocházejí dosud nejstarší archeologické doklady o lidské přítomnosti na území města. Jedná se o zlomky nádob a nástrojů, nalezené ve dvacátých letech minulého století v areálu cihelny Ludwiga Krause, která se nacházela v blízkosti nádraží, v místech nynějšího průmyslového areálu na konci Nádražní ulice. Údajně zde byla objevena i lidská kostra, její osud je však neznámý.

Vrcholný středověk - Kdy a za jakých okolností Jesenice vznikla se kvůli nedostatku spolehlivých historických pramenů, ať už v podobě písemných zpráv nebo archeologických nálezů, můžeme pouze dohadovat. Předpokládá se však, že k založení Jesenice došlo v období vrcholného středověku mezi 11. a počátkem 14. století, kdy se Jesenice již začíná objevovat v písemných pramenech. K založení Jesenice došlo snad v rámci osídlování dosud řídce obydlených oblastí českého státu v 11. až 12. století, popřípadě až v souvislosti s vytyčením nových dálkových obchodních tras mezi středem Čech a Německem ve 13. století. Jesenicí procházela jižní větev takzvané Erufrtské stezky, z níž se později vyvinula hlavní spojnice mezi Prahou a Karlovými Vary - karlovarská silnice. Ta procházela Jesenicí až do přelomu 18. a 19. století, kdy ji nahradila nová, modernější silnice, vytyčená severně od města.

1321 - První písemná zmínka o Jesenici. Nalézá se v darovací listině, kterou urozený Plichta ze Žerotína a jeho bratři stvrdili předání části svého majetku náboženskému řádu svaté Kláry v Týnci. Listina byla sepsána 14. prosince 1321. Mezi jmény svědků figuruje i jméno Bořity z Jesenice (Borzuta de Jessenicz). Tvrz, na které urozený Bořita sídlil, stála zřejmě v místech nynější fary v těsném sousedství kostela. Ten téměř jistě tvořil s tvrzí jeden areál a sloužil vedle náboženského účelu také jako pevnost pro případ nebezpečí, jak ukazují dochované střílny v jeho ohradní zdi a historicky doložený obranný val, který kostel obklopoval. Foto: Kostel v Jesenici →

Areál kostela a fary před rokem 1945
 

1352 - Název Jesenice se poprvé objevuje v listinách ve své německé podobě - Jechnitz (Jechnicz).

1358 – V sousedství Jesenice se usadil urozený Petr z Janovic a na skalnaté výšině, známé dnes jako vrch Všech svatých, postavil hrad Petrohrad. Ve druhé polovině 14. století své malé petrohradské panství značně rozšířil, zejména o Jesenici. Součástí petrohradského panství zůstala Jesenice až do 19. století. Z hradu Petrohradu se dochovala víceméně jen spodní část jedné válcové věže. Hradní výšině dnes vévodí kaple Všech svatých ze 17. století a romantická rozhledna v podobě hradní zříceniny z 19. století. Foto: Romantická rozhledna, postavená v troskách hradu Petrohradu v 19. století →

1385 - Jesenice se již uvádí jako městečko nebo dokonce město.

1506 - Jesenici zpustošil požár. Jeho následky jsou popisovány jako „strašlivé“, přesný rozsah škod ale neznáme.

1507 - Založen Velký rybník neboli Jezero, jak se z propagačních důvodů označoval od dvacátých let 20. století. Název „Jezero“ se mezi světovými válkami stal i součástí německého názvu města - Jechnitz am See (Jesenice u Jezera). Foto: Velký rybník →

1544 - Král Ferdinand udělil majiteli petrohradského panství Volfovi z Gutštejna povolení k obnovení opuštěných jesenických zlatých dolů. Obnovená těžba zlata však netrvala dlouho, neboť zpráva z roku 1581 zmiňuje dolování zlata v okolí Jesenice už jen jako vzdálenou minulost. Nejznámějším místem, kde se v okolí Jesenice těžilo zlato (a také stříbro), byla osada Hůrky mezi Velkou Chmelištnou a Klečetnou. Památkou na někdejší zlaté a stříbrné doly na Jesenicku jsou i pověsti o trpaslících. Jedna z těch nejznámějších se vztahuje k takzvané Trpasličí díře - dávno opuštěné štole někdejšího stříbrného dolu u Klečetné.

1600 - Okolo roku 1600, v době vlády krále Rudolfa II., získala Jesenice svůj znak s červeno-stříbrnou orlicí na modrém štítě. Orlice odkazuje k šlechtickému erbu Kolovratů, tehdejších majitelů Jesenice, respektive petrohradského panství. Štít s kolovratskou orlicí doplňují dva zlaté zkřížené klíče, symbol svatého Petra, jednoho z patronů jesenického kostela.

1622 – Majitelem panství Petrohrad, a s ním i městečka Jesenice, se stal Heřman Černín. Černínové vlastnili petrohradské panství (později velkostatek) až do roku 1945. Ve zdejším kraji připomíná jejich působení několik památek v čele se zámkem a zámeckým parkem v Petrohradu (zámek nepřístupný, park ano), zámkem Svatý Hubert (nepřístupný) a letohrádkem na Plavči, k němuž vás z Jesenice dovede žlutá turistická trasa. Foto: Zámek Svatý Hubert →

1684 – 12. srpna 1684 městečko vyhořelo. Oheň zničil i kostel včetně zvonů, shořelo i děkanství s archivem, škola, 43 obytných domů a 9 stodol. Poničený kostel byl obnoven o dva roky později.

1715 – 5. června 1715 postihl městečko další katastrofální požár. Zničil 83 obytných domů, radnici, školu a 46 stodol. Kostelu a děkanství se oheň tentokrát vyhnul.

1725 – Kostel byl rozšířen o dvě boční kaple, čímž získal svůj současný křížový půdorys.

1760 – Byla dokončena stavba nové, barokní budovy děkanství, která je dnes společně s kostelem nejvýznamnější historickou památkou ve městě.

1821 - První zpráva o nejznámější jesenické přírodní kuriozitě - několikatunovém žulovém Viklanu na Kněží hoře. Topograf J. E. Ponfikl na něj upozornil ve svém vlastivědném popisu petrohradského panství jako na „zvlášť pozoruhodnou hříčku přírody“. Vinou vandalů, kteří několikrát poškodili jeho křehký pohybový mechanismus, je dnes Viklan bohužel již téměř nehybný. Foto: Rozhýbávání Viklanu za pomoci Ing. Pavla Pavla v roce 2014 →

1826 - V Tlestkách se narodil Karl Lüftner (1826‒1897), zakladatel továrny na výrobu obuvnických podkůvek v Jesenici a úspěšný pražský obchodník, jehož jméno nesl jeden z prvních pražských obchodních domů. Životu a dílu Karla Lüftnera se věnuje muzeum Jesenická továrna, které se nachází v autentických prostorách Lüftnerovy jesenické továrny v Oráčovské ulici.

1830 - Jako nový kaplan nastoupil na jesenickou faru Johann Nepomuk Oettl (1801‒1866), pozdější zakladatel prvního včelařského spolku v Rakousku-Uhersku (1852), vynálezce slaměných úlů „princštoků“ a také stroje na jejich výrobu. Jesenice byla Oettlovým prvním kněžským působištěm, zdejší faru opustil koncem léta 1831.

1846 - V Jesenici se narodil jezuitský kněz Eduard Fischer (1846‒1933), který se podílel na založení vídeňského jezuitského kostela svatého Petra Canisia a také byl zpovědníkem arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodiny.

1869 – Založen místní hasičský sbor, který patří k nejstarším v širokém okolí.

1870 - V Jesenici se začala utvářet židovská náboženská obec. Zatímco v roce 1869 se k židovskému vyznání nehlásil žádný obyvatel města, v osmdesátých letech už v Jesenici žilo několik desítek židovských rodin. Odchodem do větších měst pak počet židovských obyvatel Jesenice značně klesl, přesto zde v polovině třicátých let 20. století žilo ještě okolo 15 židovských rodin. Modlitebna (synagoga) se nacházela v domě čp. 191 v dnešní uličce V Jamce. Foto: Bývalá synagoga →

1872 – 25. května 1872 postihla severozápad Čech ničivá povodeň, způsobená extrémní průtrží mračen. Katastrofa připravila o život přes tři sta lidí a zbořila stovky budov. Obrovské škody způsobila i v Jesenici a blízkém okolí, zejména ve Stebně, kde voda z protržených rybníků smetla tamní mlýn a pohřbila v jeho troskách sedm lidí. Jejich památku tam od roku 1873 připomíná pomník. Průběh povodně a její následky přibližuje naučný panel u odpočívadla na hrázi Velkého rybníka.

1888 - Starostou města byl zvolen Franz Fassl (1853‒1941), s jehož jménem je spojena zlatá éra rozkvětu města na přelomu 19. a 20. století. Během svého třicetiletého působení v úřadu starosty se Fassl zasloužil o vybudování železnice, nového vodovodu, postavení moderní školní budovy atd. Do té doby především zemědělské a řemeslnické městečko začalo pod jeho vedením těžit ze svých největších předností, zdravé přírody, vzduchu a vody, a prosazovat se jako oblíbené a vyhledávané letovisko.

1888 - Ve Vídni byl dokončen velkolepý pomník císařovny Marie Terezie. Podstavec sochy byl zhotoven ze žuly z Jesenicka, konkrétně z lomu ve Stebně. Žula se v okolí Jesenice těžila asi od druhé poloviny 19. století v mnoha větších i menších lomech. Největšího rozmachu dosáhla těžba žuly po otevření lokální železniční tratě z Rakovníka do Bečova a Bochova (1897‒1898), která spojila Jesenici s železničními tratěmi do Prahy, Plzně a do průmyslových severních Čech. Nejznámější lomy v okolí Jesenice se nacházely u vesnice Krty. Žula se tam těžila od sedmdesátých let 19. století do 70. let 20. století. Oblastí takzvaných Krtských skal vede naučná stezka, která začíná na návsi v Krtech. Foto: Pomník Marie Terezie ve Vídni →

1897 - 26. června 1897 byl zahájen provoz na lokální železniční trati z Rakovníka do Bečova a Bochova, a to v úseku z Rakovníka do Žlutic. Celá trať, dlouhá 132 kilometrů, pak byla uvedena do provozu o rok později. Jednalo o nejdelší lokální trať v celém Rakousku-Uhersku. Počátkům tratě je věnován naučný panel před budovou nádraží.

1904 - Zahájeno vyučování v nové školní budově, postavené ve stylu vídeňské secese. Průčelí působivé nárožní budovy, která vyrostla v sousedství kostela, ozdobily vedle znaku města i alegorické medailony, představující moudrost (sova), pilnost (včelí úl) nebo přírodu-učitelku (medvěd a dítě sedící společně nad knihou). Budova již neslouží svému původnímu účelu, její půvabná fasádní výzdoba se však zachovala.

1906 - Do provozu byl uveden nový městský vodovod, jehož součástí se staly i dvě působivé secesní vodárny v Černém lese. Nový vodovod nahradil starodávné dřevěné potrubí, které vodu do města přivádělo z rybníka v údolí pod vesnicí Drahouš. Vodovodu z roku 1906 je věnován naučný panel umístěný u spodní ze dvou vodáren v Černém lese (na trase Naučné stezky Ve stopách žuly; začátek na náměstí). Jak vypadalo dřevěné potrubí, které sloužilo k zásobování města vodou do roku 1906, se můžete podívat v průjezdu Vlastivědného muzea na Mírovém náměstí. Foto: Dolní vodárna v Černém lese →

Jesenice na počátku 20. století
 

1920 - 95 procent ze zhruba 1300 obyvatel Jesenice tvořili Němci.

1921 - Evangelický farář Walther Reinhard (1875‒1947) založil v Jesenici dětský dům „Heimat für Heimatlose“ (též „Modřý kříž“), který během necelých dvaceti let své existence poskytl náhradní domov mnoha opuštěným a nechtěným dětem. V jesenickém domově zavedl Reinhard revoluční výchovu v malých rodinných skupinách, čímž dalece předběhl svou dobu. Dětský dům se nacházel v domě čp. 100 na východní straně náměstí.
Foto: Budova bývalého dětského domova →

1921 - Do města byl zaveden elektrický proud.

1922 - V západočeských Bezdružicích se narodil Erik Worscheh (1922‒2011), jedna z nejvýraznějších osobností amerického hotelnictví druhé poloviny dvacátého století. Vyrůstal v Jesenici, kde jeho rodiče vedli v letech 1925‒1945 hotel v Plzeňské ulici. Od padesátých let působil Worschech jako vrcholový manažer předních amerických hotelů. Byl oceňován jako mistr svého oboru, který do prostředí luxusních amerických hotelů vnesl evropskou pohostinnost a noblesu.

1928 - Provoz zahájilo kino Hubert, první kino v širokém okolí (budova kina dodnes stojí na začátku Krtské ulice, po její pravé straně)

1938 - Jesenice byla na základě Mnichovské dohody připojena k nacistickému Německu. Jeho součástí zůstala až do Hitlerovy porážky v roce 1945.

1945 - Zahájen odsun německých obyvatel města a dosídlování českým obyvatelstvem. Účtování s německou minulostí mělo za následek i zničení některých významných místních památek, zejména starého hřbitova u kostela nebo pomníku obětí první světové války na náměstí.

1959 - Založeno místní vlastivědné muzeum. Do současných prostor se přestěhovalo v roce 1991. Zpočátku se zaměřovalo na dokumentování slovanské historie Jesenicka, v posledních letech se však otevírá i německé minulosti města.

1961 - V místech zaniklé středověké tvrze v Tlestkách byl nalezen unikátní středověký poklad drobných kroužků z černého a zeleného skla, které sloužily zřejmě jako náhrada kovových mincí v době jejich nedostatku. Poklad je k vidění v jesenickém vlastivědném muzeu, přímo na nalezišti je pak umístěn naučný panel, shrnující dosavadní poznatky o tomto pozoruhodném místě. Foto: Tleský poklad v expozici Vlastivědného muzea Jesenice →

1970 - V opuštěném žulovém lomu u Bedlna natočil režisér Petr Weigl několik scén z filmové adaptace Zeyerova pohádkového dramatu Radúz a Mahulena. O osm let později umístil do lomu i část děje filmové verze slavné opery Rusalka s Magdou Vášáryovou v titulní roli. Nejfilmovanější místo Jesenicka posloužilo později i jako tajuplná kulisa dvou televizních pohádek.

1994 - Krajina v okolí města byla vyhlášena pro svůj výjimečný a zachovalý ráz a vysokou estetickou hodnotu Přírodním parkem Jesenicko. Park se rozprostírá na ploše více než sto kilometrů čtverečních a jeho součástí je řada maloplošných chráněných území nebo památných stromů. Přímo v Jesenici najdete například památné stromořadí staletých dubů, které zdobí hráz Velkého rybníka. Foto: Památná alej na hrázi Velkého rybníka →

1998 - V Jesenici se uskutečnil první ročník Festiválku přírodních sportů a cestování, který formou turistických pochodů, cyklistických a běžeckých závodů nebo komentovaných vycházek přibližuje přírodní krásy a historii Jesenicka. Festiválek se koná každoročně ve druhé polovině října.

1999 - Na Tobiášově vrchu byl vztyčen telekomunikační stožár s rozhlednou, která nabízí působivý výhled na panorama Doupovských hor, Krušných hor a Džbánu.

2008 - Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny ČR byl Jesenici navrácen titul města.

2012 - Založeno muzeum Jesenická továrna, věnované někdejší výrobě obuvnických podkůvek v Jesenici a osobnosti zakladatele továrny Karla Lüftnera.
 

Poslechněte si Dějiny Jesenicka od Karla Fibigera:

Přehled letopočtů sestaven podle knihy Wenzela Rotta Der politische Bezirk Podersam (1902), knihy J. E. Ponfikla Vollständige Topographie der Fedeikommiß-Herrschaft Petersburg im Saazer Kreise in Böhmen (1821), časopisu Heimatbrief Saazerland (1946-), knihy Karla Fibigera Dějiny Jesenicka (1969), knihy Erika Worscheha At Your Service (2008), kroniky města a dalších zdrojů. Všechny fotografie na této straně: Roman Hartl. Historický snímek areálu kostela a fary: Heimatstube Podersam-Jechnitz v Kronachu, historický snímek pomníku Marie Terezie a smímek Jesenice na počátku 20. století: Dobové pohlednice z archivu R. H.