Turistické atraktivity

koupaliště

památky

Barokní stavba, pravděpodobně z počátku 18. století. Letohrádek pravděpodobně sloužil také jako rozhledna, za příznivé viditelnosti je odtud krásný výhled na panorama Doupovských hor, Krušnohoří a Středohoří. V současnosti je letohrádek zdevastovaný, před několika lety zahájená oprava ustala po dokončení nové střechy.

zobrazit v mapě

přírodní zajímavosti

Kámen, na kterém podle pověsti odpočíval svatý Hubert. Podnět ke vzniku pověsti dala prohlubeň na temeni kamene, připomínající svým tvarem sedátko i s opěrkou pro nohy. Pověra říká, že nezadaná dívka, která na kámen usedne, se do roka vdá. Kámen leží při modré turistické trase ze zámku Svatý Hubert k osadě Smrk.

zobrazit v mapě

jiné zajímavosti

Bývalý zajatecký barák u zámku Svatý Hubert

Jedná se o jeden ze dvou dřevěných baráků, které za druhé světové války sloužily jako přístřeší pro belgické a francouzské válečné zajatce, nasazené na práci v okolních lesích. Druhý barák byl zničen brzy po skončení války. V současnosti upravený barák slouží k rekreačním účelům.

zobrazit v mapě

drobné sakrální stavby, kříže

Socha patrona hasičů svatého Floriána na návsi v Sosni pochází z 19. století a je darem manželů Schröderových ze statku v sousedství. Socha původně stála na opačné straně vedlejší kapličky mezi lípami, na nynější místo byla přemístěna při nedávné opravě sochy.

zobrazit v mapě

Německé pojmenování kříže znamená v překladu "Zaječí boží muka". Pověst vysvětluje neobvyklé pojmenování kříže tak, že býval shromaždištěm lovců při výpravách na zajíce. Ve skutečnosti je pojmenování kříže odvozeno od soseňského hospodáře Haase, který kříž věnoval. Z původního kříže se dochoval pouze podstavec.

zobrazit v mapě

jiné zajímavosti

Jedná se o bývalý granodioritový lom. Kolem lomu leží roztroušené velké množství vylámaných, v některých případech částečně opracovaných kamenů, i několik kusů kamenů s charakteristickou zubatou stopu po lamačských klínech. Lom s nebližším okolím je chráněný jako přírodní památka.

zobrazit v mapě

drobné sakrální stavby, kříže

Původně honosná barokní kaplička byla po roc 1945 ponechána svému osudu a sesula se. Na místě trosek byla před několika lety postavena její volná, jednodušeji tvarovaná kopie. Podle pověsti u kapličky Guschel-Marterl strašilo.

zobrazit v mapě

památky

Jeden z nejpůsobivějších křížových kamenů Jesenicka. Podle pověsti označuje místo, kde byla zavražděna "urozená osoba". Bývá také považován za hraniční kámen z doby Karla IV.

zobrazit v mapě

zámky

Bývalý černínský zámek, po roce 1945 zkonfiskovaný. Krátce sloužil jako výcvikové středisko sportovních parašutistů, v současnosti je v areálu psychiatrická léčebna.

zobrazit v mapě

památky

Jedná se o dva takzvané smírčí kříže. Původně stály v lese u Kosobod, kde podle pověsti označovaly místo smrtelného souboje dvou ovčáků. Důvodem souboje byla jejich rozdílná náboženská víra - katolická a luteránská. Katolíka připomíná úplný kříž, luterána kříž zbavený jednoho ramene.

zobrazit v mapě

drobné sakrální stavby, kříže

Jesenice - kaplička 14 svatých pomocníků

Kaplička v sousedství nového jesenického hřbitova je zasvěcená 14 svatým pomocníkům. Skupinu tvoří: sv. Eustach, sv. Kateřina, sv. Kryštof, sv. Achác, sv. Barbora, sv. Blažej, sv. Dionýsius, sv. Erasmus, sv. Jiljí, sv. Jiří, sv. Cyriak, sv. Markéta, sv. Pantaleon a sv. Vít. Svaté pomocníky doplňuje královna nebes Panna Maria. O okolnostech vzniku kapličky bohužel není nic známo.

zobrazit v mapě

muzea

Muzeum umístěné v budově bývalé jesenické radnice tvoří regionální historická a přírodovědná expozice. V historické expozici je vystaven tzv. Tleský poklad - středověký soubor čtyř set skleněných kroužků, používaných jako náhradní platidlo. Jedná se o největší poklad svého druhu. Pokladna muzea slouží zároveň jako informační centrum.

zobrazit v mapě

památky

Křížový kámen ve tvaru kruhové desky s reliéfem kříže po obou stranách je považován za takzvané celní kolo, jakousi informační značku upozorňující formany na povinnost zaplatit ve městě clo (mýtné) - poplatek za použití cesty.

zobrazit v mapě

přírodní zajímavosti

Vinou vandalů už bohužel mechanismus viklanu není funkční. Podle historických zpráv dokázal tento šestitunový balvan uvést do pohybu i silnější vítr. Pohyb kamene doprovázelo dunění, znatelné ještě ve vzdálenosti několika set kroků. Jako přírodní kuriozita byl viklan popsán už ve 20. letech 19. století.

zobrazit v mapě

technické památky

Území bývalých lomů, kde se těžila kvalitní žula. Používala se jak ke stavebním, tak dekorativním účelům. Žula z Krt byla použita mimo jiné na stavbu mostu císaře Františka v Praze, na stavbu zámku Krásný Dvůr, kostelů v Podbořanech a Žatci atd. Největším dodavatelem krtské žuly byla firma místního podnikatele Jaroslava Pokorného, která v době svého největšího rozkvětu na přelomu 19. a 20. století zaměstnávala na sto kameníků. V současnosti je území lomů chráněné jako přírodní památka. Podle pověsti žili v Krtských skalách trpaslíci.

zobrazit v mapě

přírodní zajímavosti

Ohromnému kamennému pecnu v lese za krtským hřbitovem daly jméno dvě nevelké podkovovité prohlubně na jeho povrchu. Podle pověsti jsou to stopy, které do kamene vyryl svými kopyty vzteklý čert po prohrané sázce o duši krtského chalupníka.

zobrazit v mapě